Toto je otázka, kde se názory některých odborníků mnohdy odlišují. Ovšem zkušenost p.Ceese van Casterena – produkčního ředitele a vedoucího logistiky školek Van den Berk je jednoznačná. Jeho praxe starání se o pěstované stromy je více než 47 letá. A my jsme pro Vás udělali výňatek z jeho zkušeností týkající se tohoto tématu.

Stromy, které jsou dobývány z půdy se zemním balem, ztratí, během tohoto procesu, část svých kořenů. Toto je nevyhnutelné. Dobývání stromů naruší rovnováhu mezi kořenovým systémem a korunou. Řezem po výsadbě obnovíme tuto rovnováhu a zároveň ochráníme stromy před vysycháním během horkého období. Stromy, které byly ošetřeny řezem po výsadbě, se rychleji adaptují a ujímají. Vzhled stromů je zdravější, než vzhled stromů, které ošetřeny řezem po výsadbě nebyly. Tyto stromy mají často menší množství listů během prvních let po výsadbě.

Někdo si může klást otázku, jak rychle po povýsadbovém řezu stromy doženou původní objem koruny?

Realita je taková, že koruna stromů obrůstá opravdu rychle. Na konci prvního vegetačního období jsou větve téměř zpět na normální velikosti a ve druhém vegetačním období prořezané stromy předstihnou ty neprořezané. Prořezávání má pro strom pouze výhody a někdy je předpokladem pro opětovný růst. Proto se říká: „Řez zajišťuje růst“.

Otázkou tedy zůstává proč mnoho lidí stromy stále po výsadbě neprořezává? Důvody si můžeme jen domýšlet. Jedním z důvodu je pravděpodobně úspora peněz. Opak je ovšem pravdou. Prořezáváním ušetříme více, než utratíme, když uvážíme, o kolik stromů bychom jinak přišli. Pokud je týden teplé a suché počasí, což se při současných klimatických změnách stává velmi často, nově vysazené stromy to mají těžké. Listy odpařují více vody, a pokud se odpaří více vody, než mohou kořeny absorbovat, má strom velké problémy. V těchto případech se často setkáváme s tím, že lidé začnou stromy přelévat. To však nepomůže, protože pokud kořenový systém nemá dostatečnou kapacitu pro vstřebávání vody z půdy, strom stejně uschne.

Jak tedy provést řez stromu, aby k tomuto nedošlo?

Měli bychom strom ořezat, což znamená, že stříháme pouze po jeho obvodu. Dobrý strom ze školky je prořezáván každý rok, takže nemusíme dělat velké zásahy do kosterních větví. Musíme se zaměřit hlavně na jeho obvod. Jednoleté větvení má nejvíce listové plochy, která odpařuje nejvíce vlhkosti. Prořezáním těchto větviček dosáhneme rychlého obnovení rovnováhy, aniž bychom narušili tvar koruny. Stačí to udělat jen jednou, ihned po výsadbě. Pozdější prořezávání již většinou nutné není, alespoň pokud máme kvalitní strom. Nanejvýš musíme vyvětvit spodní větve v závislosti na stanovišti a podmínkách provozu.

Nesmíme zapomínat na zálivku.

První dva roku budeme muset strom zalévat vždy. Musíme dostatečně zdůraznit, že zalévání je přesná činnost. Podívejme se na počasí, podívejme se na půdu a podívejme se na strom. Jak často a jak moc je třeba zalévat, záleží na situaci. Nelze předem stanovit počet zálivek, protože pak by strom např. po týdenním dešti mohl dostat 100 litrů vody navíc. Těmto situacím musíme předcházet, protože strom se může utopit a uhynout. Pokud je půda neustále nasycena vodou, není v ní téměř žádný kyslík a bez kyslíku se strom udusí. Strom je živý organismus a potřebuje vzduch i vodu.

Petra  K.