Speciální druhy a alternativy trávníků, které oživí každou zahradu.

Téměř žádná zahrada, kterou obývají děti, se neobejde bez travnaté části, která nabízí prostor pro hry. V klasických zahradách se travnaté plochy skládají zejména z nízkých druhů trav a svým složením jsou velmi vzdáleny analogiím ve volné přírodě. Kvalitní trávník je výsledkem působení mnoha faktorů, které jsou na sebe zároveň navázané. Ačkoliv je trávník nezastupitelná herní plocha, tak ovšem nenabízí prakticky žádnou dynamiku. Permakulturista by takový svěží trávník nazval dokonce zelenou pouští, která živočichům nenabízí žádný život ani úkryt. Ale víte, že i klasický trávník lze přiblížit přírodě? Začít můžeme pásy vysoké nesekané trávy podél živého plotu, výsadbou sedmikrásek, jetele či ostrůvky květin. Trávníku to přidá na atraktivnosti, životaschopnosti a odolnosti.

 

Alternativy trávníku:

Jedlý trávník

  • trávníková plocha, do níž jsou začleněny jedlé plané rostliny, jejichž konzumní částí mohou být listy či květy
  • těmito částmi mohou být například mladé listy Achillea millefolium (řebříček obecný), mladé výhonky Ajuga reptans L. (zběhovec plazivý) či mladé lístky Alchemilla vulgaris (kontryhel obecný)

Bylinkový trávník

  • kromě travních druhů a lučních květin obsahuje i nízké vonné bylinky
  • bylinky vhodné do těchto trávníků – například Thymus vulgaris (tymián obecný), Thymus × citriodorus (mateřídouška citrónová), Thymus serpyllum (mateřídouška úzkolistá) či Thymus thracicus (tymián levandulový)
  • specifikem těchto směsí jsou jejich poněkud jiné požadavky na stanoviště – bylinky oproti travám preferují chudší a sušší stanoviště, čili před výsevem této směsi je potřeba půdu ochudit například přimícháním křemenného písku

+ ekologicky nejcennější

+ vysoká odolnost suchu – nutné zavlažovat pouze v případech extrémních obdobích sucha

+ seká se pouze 2 – 3x ročně a posekaná hmota se navíc nechává ležet na místě

+ úspora času a zdrojů 

není odolný sešlapu a častému sekání

 

Květnaté louky

  • aktuální trend moderních zahrad a zároveň vysoce ceněný biotop
  • své místo mohou nalézt i na té nejmenší zahrádce
  • sekají se pouze 2x ročně (červen/červenec a září) na výšku cca 80 – 100 mm

+ svou druhovou skladbou se dokáží přizpůsobit různorodým podmínkám – suchu, vlhku, slunci, polostínu i stínu

+ pro založení je potřeba chudé půdy, tedy naprostá absence hnojení

+ nezaléváme (ani nově vysetou louku – závlaha je spíše ke škodě, maximálně mlžíme)

+ bez vertikutace

  • před založením plochu neodplevelujeme, půdu pouze zkultivujeme a odstraníme co nejvíce zbytků trav z původního porostu
  • výsevek 1 – 3 g/ 1 m2 velmi mělce do 0,5 cm, nejlépe na jaře či na podzim – v běžných půdních podmínkách nejvhodnější brzké jaro, v suchých oblastech a na velmi lehké půdě lépe podzim
  • osivo nemícháme s běžným trávníkovým osivem
  • Sečení
  • v prvním roce bývá vhodné zařadit odplevelovací a zapěstovávací seče 2 – 4x za rok, podle vývoje porostu
  • druhý rok po výsevu louka již kvete, sekejte ji 2 – 3x ročně pro zahuštění porostu (1. seč na konci květu kopretin)
  • v dalších letech sekáme 1 – 3x ročně
  • zvláště u větších ploch vhodné ponechat část louky neposekanou a seč dokončit až koncem července (kvůli hnízdění mláďat zvířat a zachování potravy pro hmyz)
  • také je vhodné nechat celý rok kousek louky nesečený, jako místo pro množení a přezimování, především hmyzu, posekat ho až po roce a nechat vedle něj stát další porost; nesečené místo je vhodné přesouvat
  • vzhledem k výšce sečení je nevhodnější sečení kosou

 

Nebuďte zklamaní vzhledem během prvních dvou let po výsevu. První rok vás zřejmě zaskočí plevelný porost, neboť rostou hlavně kořínky lučních rostlin a nad zemí plevel. Řešením je častější sekání plevelů asi 4 – 5 cm nad zemí. První rok po výsevu sekejte při výšce porostu asi 15 – 20 cm, aby se nezadusily klíčící rostlinky louky a nestihly se vysemenit plevele. Posečenou hmotu ihned odstraňte. Prvotní zakrytí půdy plevely není na škodu, právě naopak – tato přirozená ochrana půdy vytváří vlhké mikroklima podporující vzcházení semen lučních rostlin. Nemusíte se bát ani silně zaplevelených porostů jednoletými a ozimými plevely (např. merlíky, heřmánky, ježatkou).

Tak co taky byste rádi oživili svojí zahradu nejen o skupiny trvalkových záhonů ale i o nápaditější travnatou plochu než je obyčejný trávník? Zavolejte nám a my vám pomůžeme s výběrem.

Petra K.