Střešní zahrada jako pomocník při zadržování dešťové vody

Střešní zahrady u nás nejsou rozhodně žádnou novinkou. V posledních letech se čím dál tím častěji objevují nejen na administrativních budovách či obchodních centrech, ale také na střechách rodinných domů. Není divu − střešní zahrady plní (zejména ve městě) hned několik důležitých funkcí, takže kromě toho, že vám udělají radost, pomáhají i ke zlepšení vašeho životního prostředí.

Určitě jste zaznamenali, že v posledních letech se jedním z nejdiskutovanějších témat v Česku stalo sucho. Nicméně o souvisejících problémech, které ho způsobují − cenná dešťová voda se odvádí kanalizací jako odpad či dochází k úbytku zásakových ploch v důsledku neustálé výstavby − mluví odborníci v souvislosti s českou krajinou už dlouho. I díky tomu dochází ke zhoršování městského prostředí, čehož si všímáme zejména v letních měsících během tropických veder, kdy je ve městě k nevydržení. Jedním z řešení, jak úspěšně zadržet dešťovou vodu v prostředí a tím i udržet příznivější mikroklima, jsou střešní zahrady.

V Česku nějakou dobu trvalo, než jsme pochopili význam zelených střech, zatímco v zahraničí byla tvorba střešních zahrad v plném proudu již před několika desítkami let. Velká města se stále zahušťují, volná prostranství se nemilosrdně zastavují dalšími betonovými plochami, vznikají nové asfaltové komunikace a i to málo dešťové vody, které se objevuje zejména v posledních letech, se nemá kam zasáknout. Střešní zahrady jsou jednou z mnoha možností, jak zadržet srážkovou vodu, které se jinak často zbavujeme právě v kanalizacích.

Střešní zahrady plní hned několik důležitých funkcí. Kromě toho, že spolehlivě zadržují vodu, snižují prašnost okolí, zamezují ohřevu okolního vzduchu, zlepšují kvalitu ovzduší především ve velkých městech, ale zároveň také plní funkci estetickou. Poslední funkce je důležitá hlavně v lokalitách s nedostatkem zeleně, řeč je tedy o hustě zastavěných městských čtvrtích, historických centrech nebo průmyslových oblastech. Zadržovaná voda výrazným způsobem ovlivňuje mikroklima, hrubý povrch rostlin zase skvěle zadržuje prachové částice, kterých je ve vzduchu především v letním suchém období mnoho. Některé střechy jsou navíc upraveny na obytný prostor, umožňují tedy odpočinek a vyžití pod širým nebem.

Která střešní zahrada bude vyhovovat právě Vám?

Samotné střešní zahrady se dělí podle intenzity údržby zeleně do dvou základních skupin, a to na intenzivní, vyžadující pravidelnou péči, a na extenzivní. Intenzivní střešní zahrada bývá většinou omezena nosností budovy a jinými technickými parametry. Na střeše tohoto typu přesto mohou vzniknout i poměrně složité vegetační prvky, trávníky, altány, vodní díla a plno další zajímavých staveb a detailů, které najdeme i v běžné zahradě. Stavba intenzivní zahrady bývá také ve srovnání s extenzivní střechou podstatně finančně náročnější. Součástí takových střech je většinou závlahový systém, který se stará o pravidelnou dodávku vody. Založení takové zahrady je také spojeno s velkými přesuny hmot. Složité vegetační prvky totiž vyžadují poměrně silnou vrstvu substrátu, který umožní kvalitní vývoj rostlin.

Extenzivní střešní zahrada funguje na zcela jiných principech − jednoduché řešení nevyžaduje pravidelnou údržbu, pouze se dohlíží na likvidaci náletových dřevin, které by mohly kořenovým systémem poškodit konstrukci střechy. Tento typ zahrady se zakládá často na budovách, které kvůli nízké nosnosti neumožňují tvorbu intenzivní zahrady nebo na budovách s vyšším sklonem střechy. Extenzivní zelenou střechu totiž můžete založit i na sedlové střeše. Nízká vrstva substrátu umožňuje pěstování pouze nenáročných druhů rostlin, které si ale hravě poradí s extrémními podmínkami. V sortimentu tak nejčastěji převažují sorty rozchodníků a netřesků, v některých případech lze použít také směsi okrasných trav a některých suchovzdorných květin. Tyto střechy se zakládají buď klasickou výsadbou kontejnerových rostlin do předem připravené vrstvy substrátu (často zpevněné sítěmi), anebo pomocí vegetačních rohoží, čtverců či výsadbou rozchodníkových řízků. Poslední zmiňované řízky výrazně snižují náklady na založení střešní zahrady, proto jsou oblíbeným řešením především u střešních zahrad větších rozměrů.

Umíme pro Vás vyřídit dotační program k financování Vaší „Zelené střechy“.

Níže krátký výňatek podmínek pro získání dotace na zelenou střechu:

Technické podmínky dotace na zelenou střechu:

  1. Přehled podpory:
  1. Realizace plochých extenzivních zelených střech:                    700 Kč/m2
  2. Realizace šikmých extenzivních zelených střech:                      800 Kč/m2
  3. Realizace plochých polointenzivních a intenzivních střech:   900 Kč/m2
  4. Realizace šikmých polointenzivních a intenzivních střech:     1 000 Kč/m2

Intenzivní zelené střechy mohou být podpořeny pouze za předpokladu zajištění závlahy z jiných zdrojů, než z veřejné vodovodní sítě.

Maximálně však 50 %  celkových přímých realizačních výdajů a maximální výše podpory na podporovanou stavbu je 100 000 Kč.

Co vše za Vás ve spolupráci s odborníky na dotační programy ze společnosti Invice  zařídíme?

  1. Kompletní administrativní vyřízení dotace (od žádosti po proplacení):
  1. Žádost o dotaci a její podání.
  2. Zprávu o realizaci.
  3. Žádost o platbu.
  4. Případné doplnění žádostí na základě podmínek poskytovatele dotace.

Sníte o vlastní střešní zahradě a hledáte odborníka, který vše zařídí za Vás?  Obraťte se na nás a my Vás realizací provedeme od A-Z včetně získání dotace.

 

Petra Anat K.