Poslední dny zažívá celá naše společnost obrovskou zkoušku. Včera jsem se byla se psem projít na jednom kopci tady u nás v Českém středohoří. Šli jsme cestou stejnou jako vždy a přesto bylo vše jiné. Jako by se konečně celý svět ztišil. Bylo to krásné… ptáci zpívali a vítali tak přicházející jaro, stromy a vše kolem se tyčilo ve své plné kráse. Plně jsem vnímala magii a moudrost přírody kolem nás. I přes veškeré aktuální dění si tu prostě je ve své kráse, beze strachu a jakýchkoliv pochybností. Navzdory svému největšímu predátoru ani na chviličku neuhýbá ze své role a je tu pro nás pro všechny….

Zahrada všude kolem nás … 

Díky nastalé situaci se pro nás všechny stává jediným útočištěm příroda… ať už v podobě louky, kopce, parku, lesu či vlastní zahrádky.

Probouzející se příroda a síla jarního slunce jako by nám dávali šanci se ztišit a začít znovu a jinak. Všichni teď hledáme místo, kde budeme mít soukromí a bezpečí se svou rodinou. Ještě před pár týdny bylo toto něco zcela běžného a bez jakékoliv důležitosti…

Nyní tedy máme čas a prostor začít sami u sebe a vytvořit či zvelebit si kus svého bezpečného místa do podoby, po které toužíme. Využijme tento „čas zastavení se“ krásným a smysluplným způsobem, kterým přírodu kolem nás podpoříme….

…vysaďme strom, dejme najíst zvířátkům, posbírejme pár odpadků, vytvořme si vlastní kus přírody na své zahradě či terase nebo jen s láskou obdivujme krásu kolem nás.
​​​​​​​
Právě  naše vlastní zahrada se může stát bezpečným místem pro relaxaci a útočiště s naší rodinou.

Petra K.