POZNÁVÁME TRVALKY: DÍL 9. – TRVALKA  SEZÓNY 2016 – VERONICASTRUM (ROZRAZILOVEC)

České pojmenování těchto impozantních trvalek zatím není zcela ustáleno. Jméno rozrazilovec je preferováno členy Českého spolku perenářů. Lze se ale setkat také s označením rozrazil (díky blízké příbuznosti s tímto rodem) a také s počeštělým termínem veronikastrum, byť to není jméno zrovna dvakrát libozvučné… Současné botanické pojetí řadí tyto rostliny do čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae).

 

Jedná o vzrůstné, spolehlivě vytrvalé byliny, dorůstající bez problému 120-180 cm a některé odrůdy i více. Hodí se tedy především do pozadí či středu větších trvalkových skupin, kde tvoří v době květu výraznou pohledovou dominantu. Hezky vypadají i v kombinaci s listnatými keři. Jejich atraktivita je dána jak velmi nápadnými, klasovitými květenstvími různých barev, tak také samotným habitem rostlin. Ty tvoří vzpřímené, nevětvené, hustě olistěné lodyhy s listy vyrůstajícími v přeslenech nad sebou. Mimo tuto svou okrasnou hodnotu nabízí také jako nemnoho jiných trvalek i hezké podzimní zbarvení listů, které se mění do výrazně zlatožluté barvy. Pěstují se obvykle odrůdy dvou botanických druhů, a to severoamerického Veronicastrum virginicum a východoasijského V. sibiricum. Občas bývá k vidění i V. sachalinense s výrazně tmavě modrofialovými květy, jeho botanické zařazení je ale nejisté a pravděpodobně jde pouze o něco mohutnější a výrazněji zbarvenou formu rozrazilovce sibiřského.

 

Rostlinám vyhovuje slunné (popř. i mírné přistíněné) stanoviště a živná, propustná půda. Díky svému mohutnému vzrůstu mají i poměrně vysoké nároky na dostupnost vody. Stanoviště, kde jsou rozrazilovce vysazeny, by nemělo nikdy zcela vysychat. Krátkodobé přísušky sice snášejí relativně dobře, ale na nedostatek vody poměrně rychle reagují svěšováním a zavadáním listů. Rozrazilovce nakvétají obvykle v červenci a hodí se tedy pro záhony a kombinace květin s především letním okrasným aspektem. Velmi dobře vypadají pospolu se zápleváky (Helenium), plamenky (Phlox paniculata), zavinutkami (Monarda), třapatkovkami (Echinacea), agastache (Agastache) a samozřejmě také s vyššími okrasnými travami, jako jsou ozdobnice (Miscanthus) či proso prutnaté (Panicum virgatum).

 

Rozrazilovce patří k rostlinám, které hojně navštěvuje hmyz, a to především včely, čmeláci a motýli. Pěstovaný sortiment tvoří v současné době zejména odrůdy s různou barvou květů (převážně v odstínech růžové, pleťové i bílé barvy). Asi nejhezčí nyní pěstovanou odrůdou je ‚Fascination‘, nakvétající jasně pastelově růžovými květy a často vytváří na koncích květenství bizarní zploštělé útvary, které se nazývají fasciace. Nižší, byť stále zhruba 1m vysokou odrůdou je ‚Adoration‘ také s růžovými květy. Dále jsou častěji nabízeny ‚Lavendelturm‘ se světle fialovými květy, ‚Erica‘ s tmavě růžovými poupaty a růžovými květy, ‚Diane‘ s téměř bílými, resp. lehce narůžovělými květy, ‚Red Arrows‘ s modrofialovými květy, velmi zajímavý je také kultivar ‚Pointed Finger‘ s květy natočenými do stran aj. Rozrazilovce netrpí nijak výrazně chorobami ani škůdci. Lze je množit snadno jarním či popř. i podzimním dělením trsů. Při výsadbě je nutné pamatovat na to, že jde o rostliny vzrůstné a že je jim tedy potřeba ponechat dostatečný prostor. Jinak se ale jedná o nenáročné, dlouhověké trvalky, které si jistě zaslouží větší pozornosti. (https://pereny.org/)

Petra K.