Hledáte dokonale skromné květiny, o které se nemusíte starat dlouhé roky a přesto pokvetou, budou se množit a rozrůstat a jejich květy dokážou nakrmit celá hejna motýlů, včel i čmeláků? Vysaďte na svou zahradu půvabné hvězdnice, známé většinou pod názvem podzimní astry. Pokud zvolíte různé druhy, pokvetou u vás od začátku léta až do konce podzimu.

Oblíbené hvězdnice známe nejčastěji jako drobné, fialové, jednoduché květní úbory se žlutým středem na vysoké, bohatě rozvětvené lodyze kvetoucí do pozdního podzimu. Dokážou ale kvést i zářivě růžovou nebo bílou barvou a hlavně kvetou už mnohem dříve. Skalničkový Aster alpinus dokonce už v červnu, vyšší druhy trochu později. Jedná se o dlouhověké trvalky, které nevyžadují mnoho péče a přesto nás každoročně potěší bohatým kvetením.

Všechny druhy silně přitahují motýly, včely i čmeláky a především na podzim, kdy hodně květin již odkvétá, se pro ně stávají vyhledávaným cílem.

Jaká je hvězdnice jako rostlina?

Vytrvalé zahradní astry nám mohou nabídnout příval různobarevných květů v různých velikostech a výškách, a to v neobyčejně dlouhém období. Několik jich kvete již v průběhu května a června (Aster alpinus, tongolensis). V létě se pak postupně přidávají některé další evropské druhy (A. pyrenaeus, sedifolius) včetně našich domácích (Aster amellus, linosyris) a i skupiny tzv. hajních (A. divaricatus, macrohyllus, ageratoides). Tyto druhy jsou vesměs nižší či střední a v zahradní tvorbě si svou tradici teprve hledají. Od září ovšem nakvétají už i jejich americké sestry a jejich nabídka je skutečně velice široká. Zejména tzv. „belgičanky“ A. novi – belgii a „angličanky“ A. novae angliae daly za vznik desítkám kultivarů. Známá je i pěstitelská skupina Dumosus Group, kterou bývají označovány nízké odrůdy „belgičanek“. Princeznami jsou pak drobnokvěté hvězdnice A.ericoides snášející sušší půdy a A. pringlei odolné proti padlí. Obě daly za vznik celé řadě velmi atraktivních kříženců moderních kultivarů. Ty nejzáhadnější hybridy řadíme dnes do skupiny příhodně nazývané Universe Group. Astry mají od 20 do 180cm, lze v nich nalézt skutečně rostliny pro každou situaci. Kvítky mívají od 1 do 8cm průměr a vzezření „hvězdy“ je umocněno různou šířkou plátku či jejich počtem. Barevně řadíme astry spíše do studeného spektra. Od bílé, přes růžové a lila po modré a fialové, včetně karmínově růžových až rudých tónů.

Aster alpinus Happy End

Aster tongolensis

Kde se astrám daří?

Valná většina hvězdnic miluje slunce, ale jen některé snesou úpal a přísušek. Nejběžnější kultivary vyžadují obvykle zalévaný záhon. Pří výběru pro extrémní stanoviště, včetně stínu, bude výběr skromnější. Kromě nároků, výšky či barvy květů se ovšem lze soustředit i na texturu rostlin (A. pilosus) nebo i zabarvené olistění (A. lateriflorus). Většinu druhů lze snadno dělit a dobře se i sejí. Na záhoně je vhodné astry umisťovat s vědomím jejich vzrůstu a kombinovat s druhy podobné výškové kategorie. Můžete se touto cestou vyhnout i potřebě opory, která je u soliterních trsů jinak nutná. Většina záhonových aster prodlouží svou dobu kvetení a zpevní trs při použití zaštipovací techniky zvané „Chelsea chop“. Trsy hvězdnice ladí v rabatech s většinou klasických peren. Do barevné kombinace doplňují skvěle remonty třapatkovek, zápleváků, floxů a dalších dohasínajících letních peren. Výtečně se potkají s vysokými rozchodníky, zlatobýly, rozrazilovci, himálajskými rdesny a rytmem vysokých trav. Poslední astry (A. pringlei) předají štafetu zahradním listopadkám.

Kmen Irokézů používal „angličanky“ coby bylinu lásky či pro oživení stavu vědomí. Pravdou je, že kdo pozná krásu jejich barevných trsů, zamiluje si je. Třeba si díky nim uvědomíme tu nádheru kolem. Astra v plném květu je totiž skutečně nepřehlédnutelnou hvězdou zahrádky. (https://trvalkasezony.cz/rocnik-2013/)

Petra K.