Zkuste si představit obytný prostor, který jste navštívili a ve kterém jste se cítili živí, vitální. To znamená prostory podporující život jako takový, v celé jeho šíři fyzické, psychické, sociální a spirituální. Mohly to být prostory, které Vás dokázaly obejmout a naplnit. Ve kterých jste cítili podporu, když jste jimi procházeli, nebo v nich pobývali, nebo které se Vás nějak jinak niterně dotkly. Zkuste identifikovat proč na Vás vybraný prostor takto působí. Charakterizujte jeho nejdůležitější znaky, vlastnosti nebo prvky, které Vaše vnímání nejvíce ovlivnily, například z hlediska materiálového, prostorového, tvarového či umístění. Pro mě je takovým prostorem například úžasná kavárna Doma v Litoměřicích https://kafedoma.cz/ . Navržená a zrealizovaná architektem Ing. Davidem Eyerem, Ph.D., kterého jsem měla tu čest osobně poznat.

Architektonický prostor je totiž pro naše mentální, sociální a fyzické zdraví bytostně důležitý a také nás významně zpětně ovlivňuje – podporuje a inspiruje nebo také utiskuje a otupuje. Při tichém pozorování však můžeme zjistit, že existují určité principy, které tento prostor oživují.  Je proto velice důležité jaké materiály člověk používá.

Tento aspekt je řešen ve stavební biologii či také baubiologii.

Stavební biologie je souhrnný termín pro komplexní studium vztahu mezi lidmi a jejich zastavěným prostředím, ale také ekologicky šetrné  provádění staveb pomocí vhodných znalostí a technik. Pokusíme-li se povahu této disciplíny přiblížit etymologickým výkladem původního termínu Baubiologie, tak se jedná o složeninu německého bau (stavba, dům) a řeckých pojmů bios (život, tvořivá a životní síla) a logos (rozum, slovo, myšlení, pojem, zákon).

Cíle „zdravého a udržitelného stavění a bydlení“ má být dosaženo prostřednictvím holistického zvažování fyziologických, psychologických, architektonických a fyzikálně-technických vztahů a interakce mezi budovou, uživateli (obyvateli) a jejím prostředím .

Přirozené a zdravé stavění se donedávna aplikovalo také v českých zemích (např. používání kamene, pálených a nepálených cihel, dřeva, slámy, přírodních barev atd.) ale s rostoucí průmyslovou výrobou a prefabrikací se začalo používat stále více umělých materiálů. U mnoha z nich dosud nevíme, jaký je jejich vliv na zdraví člověka z dlouhodobého hlediska. U některých to dokonce již víme, a přesto nás to stále dostatečně neodrazuje od jejich používání. Jsou to například jedovaté plyny, rozpouštědla, těžké kovy, biocidy a další. Při hodnocení kvality vnitřního prostředí v rámci stavební biologie se vychází z různých druhů měření, např. radioaktivity, elektrických a magnetických polí, prachu, zastoupení chemikálií ve vzduchu a materiálech atd.

Existuje několik typů norem, jako je ČSN, DIN, doporučení WHO, podle kterých se můžeme při výstavbě řídit. Stavební biologie vytvořila svoje vlastní doporučení (normy) pro místa dlouhodobého pobytu. Údaje v této normě jsou nastavena tak, aby vytvořily takové prostředí, ve kterém mohou optimálně probíhat přirozené regenerační procesy.

Použité stavební materiály mají významný vliv nejen na vnímání vitality, ale také na naše zdraví. Stejně jako potrava, kterou přijímáme, a vzduch, který dýcháme, tak i prostor, ve kterém žijeme, nás bezprostředně ovlivňuje. Člověk přirozeně v minulosti používal materiály, které pocházely z jeho nejbližšího okolí, přímo z přírody a také tuto přírodu ve své celistvosti charakterizovaly a připomínaly. Dnes se při použití umělých materiálů, velkého množství chemikálií a průmyslových výrobních technologií stále více vzdalujeme naší přirozenosti.

Stavební materiály mají zejména vliv na kvalitu vnitřního klimatu (teplota, vlhkost, povrchová teplota stěn), elektroklima (elektrostatická pole, ionizace, elektromagnetická pole), obsah chemikálií a mikroorganismů ve vzduchu, akustiku, kvalitu světla a barevného podání. Doporučené hodnoty těchto kvalit vnitřního prostředí uvádí stavební biologie. Přírodní stavební materiály vykazují dobré statické vlastnosti, srovnatelné tepelně- izolační vlastnosti, jsou lehce zpracovatelné, lze využívat lokálních zdrojů, jsou vhodné pro svépomocné stavění a mohou být jak cenově výhodnější (např. slaměná izolace, recyklace dřevěných prvků, svépomocné stavění v kombinaci s použitím kvalitnějšího materiálu), tak i výrazně dražší. To bývá často důvodem, proč nepoučení stavebníci vyberou umělé, méně kvalitní materiály – laminátové podkladové krytiny namísto dřevěných, dřevotřískové desky pojené formaldehydem nebo izokyanátovými lepidly namísto laťovky, spárovky apod.

Pokud Vás přístup stavební biologie blíže zajímá či si chcete zařídit svůj vlastní vitální prostor s použitím přírodních materiálů obraťte se přímo na odborníka z praxe Ing. Davida Eyera, Ph.D..

https://baubiologie.cz/

Tvořme vědomě náš vlastní prostor, Petra Anat K.