Broskve jsou velmi oblíbeným druhem ovoce, které se v našich podmínkách sice nedá pěstovat ve všech oblastech, ale přesto jsou broskvoně velmi rozšířené

Jednou z nejnebezpečnějších chorob broskvoní, napadajících stromy bez rozdílu odrůdy a věku, je kadeřavost. Ochrana proti ní je možná a účinná, seznámíte-li se s vývojem jejího původce a dodržíte termíny ošetření stromů.

Kadeřavost broskvoní oslabuje stromy natolik, že v dalším roce nevytváří dostatek květních pupenů. Tím se výrazně snižuje jejich plodnost i výnosy, zvláště jsou-li napadány každoročně.

Co dokáže mikroskopická houba

Příčinou choroby broskvoní je houba puchýřnatka broskvoňová (Taphrina deformans). Pokud se už jednou na stromech objevila, přezimuje v jejich vyšších patrech na šupinách pupenů. Po jarním narašení se puchýřnatka dostává s pomocí dešťových kapek do šupin pupenů.

Již při sedmi stupních nad nulou je houba aktivní, a čím jsou teploty vyšší, tím rychleji se šíří. Napomáhá k tomu i vlhké počasí, a pokud není deštivé období, postačí houbě ke „zdárnému“ vývoji i rosa, ulpívající na špičkách pupenů.

Ihned po vyrašení vypadají listy broskvoní (při běžném pohledu) bez jakýchkoliv změn. Jakmile se ale plocha listů trochu zvětší, objevují se na nich nepravidelné puchýře v načervenalé či nažloutlé barvě.

Často se první příznaky zaměňují s poškozením listů mšicemi – sající hmyz má na svědomí rovněž deformace listů a změnu jejich barvy. U kadeřavosti je ale čepel listu viditelně ztlustlá a na její spodní straně najdete bělavý poprašek – nálet houby.

Podzim: první fáze boje s puchýřnatkou  

Jakmile broskvoně shodí listy, což bývá v listopadu (mrazivé počasí je zbaví olistění téměř naráz), je ta pravá doba na první fázi obrany proti zákeřné chorobě. Houba se totiž právě přesunula do šupin budoucích pupenů, kde hodlá přečkat zimu.

Za dnů, kdy nehrozí mrazy a počasí je relativně pěkné (suché), můžete začít s ochranou: namíchejte půlprocentní roztok Sulky nebo připravte Kuprikol 50 (případně účinnější novější  Delan).v koncentraci šest desetin procenta. Postřikem je nutné ošetřit nejen větve, ale také kmen stromu. Na škodu není postřik po dvou týdnech opakovat, pokud to počasí dovolí. Při postřiku chraňte vždy dostatečně podrost.

Jaro: druhá fáze boje s puchýřnatkou

Jakmile předjarní teploty vystoupí nad sedm až deset stupňů, pokračujte ve stříkání broskvoní. Celkem spolehlivým ukazatelem pro vhodný termín aplikace postřiků jsou kvetoucí lísky a rašící angrešty.

Vhodnými přípravky pro první jarní (předjarní) postřik jsou měďnaté fungicidy. Opět můžete  použít zmíněný Kuprikol, výborným přípravkem je i Champion 50 WP. Znovu postříkejte nejen větve, ale celý kmen.

Nejdéle do dvou týdnů aplikujte druhý jarní postřik. Přípravky vystřídejte a namíchejte dle návodu například  Delan 700 WSG, Syllit WP, Dithan DG nebo Neotec. Do týdne po prvním jarním dnu lze provést ještě třetí postřik, a to Rubiganem či Clarinem.

Kdo zmešká, má smůlu

Nejpozdější termín pro postřik proti kadeřavosti broskvoní je v době rašení terminálních pupenů, kdy se na šupinách objevují zelené proužky. Postřiky pozdější nemají žádnou účinnost, představují jen zbytečnou práci a vydání.

Během vegetace chraňte broskvoně před napadením mšicemi a roztoči, ti také ve velké míře přispívají k oslabení stromu a napadení kadeřavostí. Dobrá zdravotní kondice je zárukou přežití a uspokojivé plodnosti broskvoní.

• listí spadané z napadených stromů v červnu i na podzim spalte
• s kadeřavostí se potýká většina zahrádkářů každoročně
• nedostatek chlorofylu v deformovaných listech má za následek nedostatečnou výživu plodů, obvykle také všechny plody opadají
• i když napadené listy otrháte a vyrostou nové, které budou v pořádku, na plodech se oslabení projeví

Ubrání se broskvoně?

Napadené stromy nemají možnost se po napadení chorobou samy bránit. Pokud vykvetou, pak většina květů opadá a ze zbylých opylených se sice plody vyvinou, ale bývají deformované. Broskvoň totiž shodí postupně během června napadené listy a tím je omezena i výživa plodů.

Nově narostlé listy bývají sice nepoškozené, na plodech však opad prvních listů zanechá stopy – broskvičky jsou drobnější, mají sklon k praskání a následnému hnití.

Přejeme všem milovníků doma vypěstovaného ovoce hodně úspěchů a málo škůdců.